Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

Česká solární republika

Už za dva roky budou všechny nově postavené domy v Kalifornii muset mít na střeše povinně solární panely. Čeká nás v dohledné době také něco podobného? A dává to vůbec smysl?


Když lidem přeje počasí

Před deseti lety vyhlásili kalifornští politici cíl udělat ze svého státu čistší místo k životu větším využíváním alternativních zdrojů energie. Nyní tedy přichází první hmatatelný nástroj: počínaje rokem 2020 budou všechny nové domy muset být vybaveny solárními panely. Týká se to rodinných i bytových domů do tří nadzemních podlaží. Výjimek je jen několik, například když dům stojí na hodně stinném místě nebo v oblasti, kde poplatky za elektřinu jsou už tak nízké, že by se využívání slunečních paprsků vůbec nevyplatilo. Nový zákon navíc umožňuje použití externích solárních panelů — například majitelé bytových domů tak budou moci „stranou“ postavit velkoplošné generátory zásobující několik domů najednou, nebo elektřinu odebírat ze solárních farem.

Proti projektu se samozřejmě dlouho zvedala vlna protestů. Hlavní argument je nasnadě: povinné panely stavbu domu výrazně prodraží. Odhadované náklady navíc jsou zhruba 10 000 dolarů pro rodinný domek, přičemž 8 500 dolarů připadá na pořízení panelů a 1 500 na vylepšení izolace domu. Zastánci nového pravidla však argumentují tím, že se výrazně sníží poplatky za elektřinu, odhadem asi o 40 dolarů měsíčně. Za předpokládanou třicetiletou životnost panelů to tedy dělá necelých patnáct tisíc ušetřených dolarů.

Sluneční mapa Evropy

 

Inspirace made in California

Původním kalifornským plánem bylo, aby domy byly energeticky zcela soběstačné — aby vyráběly dostatek solární elektřiny k pokrytí spotřeby nejen elektrické energie, ale také zemního plynu. Nově přijaté opatření tohle tedy výrazně zmírňuje a stavitelé si zřejmě dost oddechli. Typický rodinný dům by k dosažení „nulové“ mety potřeboval elektrárnu o výkonu asi 7 nebo 8 kilowattů, což ekonomicky nedává smysl. Rozumnější, zhruba tříkilowattový výkon už je podle odborníků smysluplný ve všech 16 klimatických oblastech Kalifornie.

Ta je prvním americkým státem, který s něčím takovým přišel. Je to trend, který se bude šířit dál? Dost možná. Podobné opatření funguje v části Floridy nebo v některých německých městech a ve Francii už několik let platí nařízení, že solární panely musejí mít všechny nové budovy v komerčních zónách. O zavedení povinných fotovoltaických elektráren se uvažuje v Indii a v Dubaji bude tento příkaz platit od roku 2030 (emirát vyhlásil cíl, aby do roku 2050 pocházelo 75 % jeho elektřiny ze slunce; což je pozoruhodné, uvážíme-li, že Spojené arabské emiráty „drží“ desetinu světových zásob ropy).

 

5 států s nejvyšší roční produkcí fotovoltaické elektřiny

  1. Čína (131 000 MW)
  2. USA (51 000 MW)
  3. Japonsko (49 000 MW)
  4. Německo (42 000 MW)
  5. Itálie (19 700 MW)

České republice patří 18. místo s 2 193 MW.

 

Jak by to fungovalo v Česku?

Je reálné, aby i u nás v budoucnosti vešlo v platnost ustanovení podobné tomu kalifornskému? Z podstaty fungování této technologie vyplývá, že záleží na délce slunečního svitu a míře záření, které na panely dopadá. Česko leží výrazně severněji než Kalifornie — v zimě jsou krátké dny a sluníčko je velice nízko, a tak na solární elektrárnu jednoduše nedopadá dostatek světla, aby například zvládla „utáhnout“ i energeticky poměrně náročné vytápění. Zimní výkon elektrárny se u nás pohybuje někde kolem 20 až 25 procent plného letního výkonu. Pro srovnání: zatímco v našich končinách svítí sluníčko průměrně necelých 1700 hodin za rok, kalifornský průměr je něco přes 3000 hodin. To má v Evropě jen Kypr, Malta a některé části Řecka.

„Pokud budeme hodně zobecňovat, spotřeba elektřiny v běžném rodinném domě se pohybuje mezi 5 000 a 7 000 kWh za rok. Na střechu rodinného domu lze instalovat panely o výkonu 2-3 kilowatty. Jeden kilowatt odpovídá přibližně šesti čtverečním metrům fotovoltaických panelů. Ty v našich světelných podmínkách dokáží za rok vyrobit něco kolem 1 100 kWh elektřiny. Výroba elektřiny v letních měsících tedy dokonce překračuje spotřebu domu. Zato v zimě, kdy je České republice málo slunečných dnů, fotovoltaika vytápění domu zajistit nemůže. V E.ONu nabízíme fotovoltaický systém s virtuální baterií, který našim zákazníkům umožňuje přesunout část vyrobené a nespotřebované elektřiny právě do zimního období, a tím zajistit část spotřeby elektřiny,“ dodává Josef Mach ze společnosti E.ON.    

Další články