Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

Čisté svědomí za 3 koruny

Paštikáři – tuto nehezkou přezdívku jsme si my Češi vysloužili především za dřívější neochotu českých turistů utrácet v zahraničí za stravování. V posledních letech to ale vypadá, že bychom mohli své renomé vylepšit a nechat si říkat plastikáři.


Patříme totiž ke špičce v třídění odpadů, a to i těch plastových. Podmínky jsou pro to v Česku téměř ideální – ve městech a obcích je rozmístěno přes 300 tisíc nádob na třídění odpadů. K té nejbližší to tak v průměru máme jen 92 metrů. Zřejmě i díky tomu tak pravidelně třídí odpad téměř tři čtvrtiny obyvatel.

Recyklace plastů v ČR.

Proč je to vlastně málo…

Celá Evropská unie se snaží bojovat s plastovým odpadem – a není se čemu divit. Čím dál častěji vídáme v médiích obrázky „plastových moří“ nebo kilogramů plastu nacházených v útrobách ryb. Frans Timmermans, první místopředseda Evropské komise odpovědný za udržitelný rozvoj, nastínil loni v březnu celkem jasný obrázek: „Pokud nezměníme způsoby, kterými vyrábíme a používáme plasty, bude v roce 2050 v našich oceánech více plastů než ryb. Musíme zabránit tomu, aby se plasty dostávaly do vody, potravin, a dokonce i do našich těl. Jediným dlouhodobým řešením je snížení objemu plastového odpadu prostřednictvím recyklace a četnějšího opětovného využití plastů. Je to výzva, které se musí společně chopit občané, průmysl a vlády jednotlivých zemí.“

Cílem Evropské komise je, aby byly veškeré plastové obaly na trhu EU recyklovatelné nebo opětovně využitelné do roku 2030. Členské státy by taky měly zajistit sběr 90 % plastových lahví – například formou systému vratných záloh.

Více práce, nebo krok kupředu?

Reakce výrobců nápojů na debatu o zavedení zálohovaných PET lahví byly doteď v lepším případě opatrné, v některých případech dokonce odmítavé. Třeba podle ředitele firmy Ondrášovka Libora Duby neexistuje jediný objektivní důvod, proč PET lahve zálohovat. Standardy stanovené směrnicí pro rok 2025 už podle něj Česko splňuje a je jen třeba prověřit, jestli by stávající systém nedokázal dosáhnout i požadovaných čísel pro rok 2030.

Třídění plastů.

Odpůrci zálohování často argumentují, že by zákazníkům přineslo spíše komplikace. Lahve by se totiž musely vracet v neporušeném stavu, zatímco teď jsou lidé zvyklí je prostě zmáčknout a vyhodit. A dá se předpokládat i to, že by sběrná místa byla pro většinu obyvatel dál než už zmiňované nádoby na třídění odpadu. „Zastánci zálohování nezmiňují, že složitá logistika bude znamenat pro životní prostředí bohužel mnohem větší ekologickou zátěž než za stávajícího stavu,“ řekl v únoru ČTK Roman Mazák, předseda družstva CBA, které sdružuje téměř tisíc obchodů po celém Česku.

Asi největším hybatelem v otázce zálohování PET lahví jsou Karlovarské minerální vody. Společně s Institutem cirkulární ekonomiky INCIEN a Vysokou školou chemicko-technologickou založily pracovní skupinu Zálohujme? a nechaly si od dvou zmíněných institucí vypracovat studii přínosnosti zavedení zálohového systému.

První zálohovaná vlaštovka

Po počáteční investici by byl systém podle INCIENu plně finančně soběstačný. Ze studie dopadů na životní prostředí vypracované VŠCHT pak vyplynulo, že zálohované lahve by přírodě ulevily o 28 %, co se týče dopadů výroby, spotřeby a recyklace nápojových obalů .

„Klíčovým bodem snížení environmentálních dopadů systému balení nápojů je snížení materiálové náročnosti obalů či zvýšení podílu recyklovaného materiálu ve výrobě lahví. Environmentální dopady související se sběrem a dopravou zálohovaných lahví i odpadních materiálů nehrají v systému podstatnou roli,“ vysvětluje Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT. Tedy ve zkratce - vše okolo zálohování, jako doprava lahví, jejich výběr apod., má ve výsledku bezvýznamnou ekologickou stopu ve srovnání s tím, co přírodě ušetří samotné lahve. 

Záloha na PET lahve.

INCIEN navíc zjistil, že s množstvím recyklovaných PET lahví to v Česku nebude tak růžové. Podle oficiálních údajů společnosti EKO-KOM vytřídí Češi ročně 69 % plastových obalů do žlutých kontejnerů. Reálně recyklovat se z nich ale podle INCIENu podaří jen zhruba polovina, zbytek končí na skládce nebo je energeticky využit. Na vině je to, že vytříděný odpad se čas od času „sám smíchá“ s tím komunálním. Překážkou pro recyklaci bývají i PVC pásky (etikety), které mnohdy recyklovatelné nejsou. Recyklujeme tedy jen cca 34,5 % plastových obalů. A to je poměrně hodně vzdálené od evropského cíle recyklovat 50 % do roku 2025.

Kdo se přidá, ať hodí víčkem

Členové pracovní skupiny Zálohujme? příliš nevěří ani tomu, že by bylo možné dosáhnout 90 % vytříděných PET lahví jen na stávající dobrovolné bázi. Příklady ze zahraničí přitom ukazují, že zálohování může přinést ještě výrazně lepší výsledky. Třeba v Norsku díky zálohovému systému můžou recyklovat až 97 % plastových lahví. Navíc v 90 % případů z recyklace získají tak kvalitní materiál, že ho opět můžou použít na lahve na pití. Systém je tak dobrý, že jsou někdy schopní použít tentýž materiál hned padesátkrát.

Jednou z evropských zemí, které zálohový systém zavedly v poslední době, je Litva. Většina odběrných míst v Litvě se nachází v maloobchodní síti. Jednotlivé prodejny získávají přístroje na zpětný odběr zdarma od provozovatele systému, který si je pronajímá. A tento systém zjevně funguje. Loni, po pouhých dvou letech fungování, se v Litvě podařilo vybrat 92 % PET lahví.


Kdo se také chystá zálohovat PET lahve?

  • Portugalsko
  • Turecko
  • Malta
  • Slovensko

A zavedení takového systému se nebrání ani česká společnost – v říjnovém on-line výzkumu společnosti Ipsos řeklo 61 % dotázaných jednoznačné ano a celkem by se zálohami souhlasilo 3 z 5 dotázaných. A dokonce by byli ochotní zaplatit i vyšší částku, než jakou navrhovala studie pro Karlovarské minerální vody.

Nezapomeň na plechovku!

Zálohy se ve většině zemí, které je zavedly, netýkají jen plastových lahví, ale také nápojových plechovek. Že by se na ně nemělo zapomínat ani v Česku, upozorňuje projekt asociace výrobců nápojů v plechovkách WIACA s názvem #replechuj. Asociace rozmístila po Česku desítky košů, do kterých mohou lidé vyhazovat vypité nápojové plechovky. Během půl roku už se v koších vytřídily desítky kilogramů plechovek.

Krok k čistějšímu životnímu prostředí můžeme udělat především my sami. Například tím, že se budeme snažit předcházet vzniku zbytečného odpadu. K tomu vyzývá například kampaň Precykluj.

Recyklování PET.

„Základním principem výzvy Precykluj je, jak už název napovídá, předcházení vzniku odpadu, omezování jednorázových výrobků a podpora organizací, které se tímto heslem řídí. Kampaň vznikla za cílem motivovat lidi k tomu, aby přemýšleli nad svým chováním, především při nakupování, protože samotný nákup je již svým způsobem tvorba odpadu, byť to tak na první pohled vypadat nemusí,“ říká Kryštof Bambušek.

Nemusí se jednat rovnou o bezobalové nakupování, ale například používání věcí, které mohou sloužit opakovaně několik let. Takže si sami položte otázku: potřebujete pít pokaždé z nové plastové lahve, nebo si dokážete představit, že si s sebou nosíte svoji lahev na opakované využití? Protože změna může přijít právě díky drobným detailům.


VĚNUJE SE VAŠE FIRMA RECYKLACI ODPADU NEBO JINÉ PŘÍRODĚ PROSPĚŠNÉ ČINNOSTI? PŘIHLASTE JI DO E.ON ENERGY GLOBE 2019!

Další články