Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

Co vlastně vědí Gretiny děti?

"Mají radši chodit do školy! Dyť o tom nic neví! Greténi malí!" Věty, které bohužel zaznívají po celém světě v souvislosti s aktivitou mladých lidí za ochranu klimatu. Také čeští studenti za klima pravidelně stávkují a podobné komentáře vůči nim nejsou výjimkou. Co když toho ale dnešní děti ví naopak mnohem víc než jejich rodiče?


Jak úsilí mladých a názory jejich rodičů hodnotí učitelé, kteří se v oboru pohybují už dlouho a mají možnost porovnat mladou i starší generaci? Námi oslovení pedagogové přírodovědného zaměření se shodují v tom, že generační rozdíl ve vnímání ekologických otázek tu rozhodně je. Mládí je tradičně urputnější a chce vše řešit rychle. A mnohdy i skutečně má více informací a vhledů než generace rodičů.

Gretiny děti_3

Existuje mezi mladými lidmi a jejich rodiči v ekologických otázkách generační střet?

František Tichý, učitel fyziky, chemie a biologie, ředitel a zakladatel Gymnázia Přírodní škola:

Rozdíl tu je, mladší jsou tradičně radikálnější. Generace rodičů odchovaná hnutím Brontosaurus apod. je spíš pro sbírání odpadků a sázení stromků. Dnešní mladí jsou více aktivisty, snaží se tlačit na politiky, asi tím dohánějí to, co naše generace zažívala koncem 80. let. Krásně je to vidět na hnutí pátečních školních stávek za klima, které jsou často předmětem generačních i jiných střetů.

Gretiny děti_infobox_1

Jiří Cafourek, vedoucí kroužků včelařské mládeže:

Nenazýval bych to střetem, ale rozdíly v přístupu k ekologickým otázkám tu jsou značné. Starší generace sice také vnímá negativní jevy, které zavinil člověk, ale způsoby k jejich řešení jsou jiné. Dokážou si představit obrovské náklady, které by potřebná změna chování vůči přírodě znamenala, a obávají se, že by se mohly dotknout i jejich rodinného rozpočtu. Například zdražením potravin v případě změny současného, k přírodě nešetrného, intenzivního způsobu zemědělství a lesnictví. Také se bojí zdražení energií v případě přechodu na její ekologičtější výrobu. V duchu si říkají, že to oni a jejich děti snad nějak „přežijí“ i bez radikálních změn. Mladá generace to vidí jinak. Zatím nezatížena starostmi o finanční zabezpečení vlastní rodiny chce vše řešit radikálně a rychle. „Náctiletí“ vědí, co a kdo škodí. Ale nechápou, proč by se to nemělo měnit hned. Mají také dost informací, a tak už si sami nemohou říkat, že oni a jejich děti to snad nějak „přežijí“. Vidí a vědí, že negativní jevy v přírodě postupují příliš rychle.

Vladimír Dobeš, ZŠ Donum Felix:

Ano, vnímám zde nesoulad a spatřuji v tom naději. Tradiční paradigma ovládání, ve kterém jsem my dospělí většinou vyrostli, stále častěji a závažněji selhává v řešení environmentálních problémů. Děti jsou přirozeně otevřené tomu být propojeny samy se sebou, s ostatními i se životním prostředím. Spíš než generačním střetem bych to nazval příležitostí učit se od dětí.

Vědí tedy mladí o životním prostředí více než generace jejich rodičů?

Jiří Cafourek:

Vyučovaná látka na školách a informace prostřednictvím internetu a sociálních sítí jsou důvodem, že má dnešní mládež již od školního věku mnohem větší povědomí o přírodních zákonitostech, ekologických souvislostech i důvodech, proč a čím je životní prostředí ohrožováno. Školní mládež rozumí docela dobře různým „názvoslovím“ z oblasti ekologie, které ani mnohým dospělým moc neříkají.

Gretiny děti_infobox_2

Vladimír Dobeš:

Myslím si, že stále více dětí se vzdělává environmentálně z vnitřní motivace, a jsem přesvědčen, že významnou roli zde hraje neformální vzdělávání.

František Tichý:

Situace je stále lepší. Vztah k přírodě je pro mladé „trendy“, nejde jen o znalosti, ale hlavně o postoje a hodnoty. Bohužel odborná kompetence často pokulhává, ale to platí o všech generacích. Na druhé straně je poctivé říct, že školy, ekologická centra, ale i sdělovací prostředky dělají v tomto ohledu dobrou práci, takže se společenské vědomí i odbornost veřejnosti pořád zlepšuje.

Gretiny děti_2

Dá se tedy říci, která generace je „povolanější“ v tom situaci řešit a zlepšovat?

Vladimír Dobeš:

Důležitou součástí řešení je podle mého názoru nebojovat, tedy přesněji neuvažovat v kategoriích boje, kdy chce jeden zvítězit nad druhým a situaci vnímá jako střet. Na úrovni našich potřeb se nestřetáváme, máme jen různé strategie pro jejich naplňování a o obojím je potřeba hovořit.

Gretiny děti_infobox_3

František Tichý: 

To ukáže čas, zatím je to takový boom, ale na konkrétní změny je potřeba trpělivost, tak uvidíme, jak dlouho a kolika mladým nadšení vydrží i na dobu, kdy by jinak nemuseli být ve škole. Jsem rád, že o těchto věcech přemýšlí a stojí o změnu, ale občas mám pocit, že je to o tom „vy udělejte, vy zařiďte, vy změňte“. Je to také o konkrétní ochotě ke změně životního stylu každého z nás, ale i celkových hodnot, na kterých je naše civilizace postavena. Verba movent, exempla trahunt neboli slova motivují, příklady táhnou. A k tomu je ještě dlouhá cesta. 

Jiří Cafourek:

Je povolanější ten, kdo ví jak a může (starší generace), nebo ten, kdo ví proč, ale zatím nemůže (mladá generace)? Neodsuzoval bych mládež, že v dobré víře „bojuje“ za svoje názory protesty v době vyučování, pokřikováním na ulicích nebo možná nezkušeným vyjadřováním na sociálních sítích. Domnívám se, že mladá generace je nyní povolanější na problémy upozorňovat a starší generace je povolanější je alespoň začít řešit. Ta mladá generace to po svých rodičích a prarodičích stejně bude muset brzy převzít, protože nápravu nezajistí jedna generace.

za svůj inovativní přístup k úsporám energií a ochraně životního prostředí a mohou tak sloužit jako inspirace pro ostatní

Soutěž E.ON Energy Globe každoročně oceňuje projekty za jejich přínos k udržitelnosti, energetickým úsporám a ochraně životního prostředí.

Další články