Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

Dům, ve kterém se topí hnojem

Studenti japonské univerzity Wasedo přišli na svět s originální myšlenkou na biologický systém vyhřívání domů. Obytný dům se v zimních měsících zahřívá teplem rozkladných procesů.


ekodum

Studenti japonské univerzity Wasedo přišli s originální myšlenkou na biologický systém vyhřívání domů. Obytný dům se v zimních měsících zahřívá teplem rozkladných procesů. 

Obytný dům je vystavěný z dřevěné rámové konstrukce vyplněné zavěšenými svazky slámy. I přes zvolený typ vytápění uvnitř cítíte jen příjemné teplo, a nikoliv zápach, jak by se dle zvoleného typu vytápění dalo očekávat.

Studenti designu a architektury, Masaki Ogasawara, Keisuke Tsukada a Erika Mikami nešli pro svůj „recept na moderní bydlení“ daleko. Rozklad organické hmoty, který nezavání, je totiž Japoncům známý už dlouhou dobu a říkají mu „bokashi“.

Jedná se o specifickou metodu snižování množství a objemu biologicky rozložitelných odpadů, se kterou před stoletími přišli japonští zemědělci. Obvykle se takhle vypořádávají s nadbytkem rýžového výmlatu.  

Základem je „směs mikroorganismů na bokashi EM1“. Tato bakteriemi prosycená kultura se smísí s popelem, pilinami a vlastním bio-materiálem, například slámou.

Pak je nezbytné bokashi utěsnit a rozkladný proces je zahájen. Bokashi uvolňuje teplo, ale žádný zápach. Výsledný kompost je možné použít jako hnojivo anebo – jako v případě studentů z Waseda – využít při stavbě domu.

Ve vesnici Taiki-cho na ostrově Hokaidó využili tohoto principu pro ohřev obytné budovy. V chladných zimních měsících vyhřejí utěsněné rámy s rozkládající se slámou místnosti na 30 °C a udrží tuto sympatickou letní teplotu po dobu čtyř týdnů.

V letních vedrech naopak slunce prosušuje pytle se svazky slámy na venkovních stěnách, namísto přehřívání interiéru. Prostě tepelný štít, vyrobený ze slámy. Jedinou nevýhodou je nutnost vyměnit v zimních měsících „rozloženou“ slámovou fasádu za novou.

Další články