Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

Česko je královstvím bazénů. Co na to příroda?

Všech dvanáct měsíčků už si snad konečně kolem ohně posedalo ve správném pořadí a my se těšíme na pořádně horké léto. K němu neodmyslitelně patří koupání a bazény. Proč jsou zrovna u nás takovým fenoménem?


Když se projdete jakýmkoli městečkem či vesnicí u nás, na vlastní oči se přesvědčíte, že Češi jsou v bazénech opravdu přeborníci. Své by o modravých skvrnách v krajině mohli vyprávět sportovní piloti. Zapuštěný nebo volně stojící bazén totiž najdeme na každé třetí české zahradě, což je v přepočtu na počet obyvatel světový unikát. 

box - bazény

Množství vody, které Češi každý rok s příchodem léta napustí do svých bazénů, by naplnilo dvě Máchova jezera. Poslední roky se však stále častěji mluví o jiném fenoménu, který na první pohled s bazény ruku v ruce nejde: o velkém a nebezpečném suchu.

Měla by se tedy bazénová kratochvíle ocitnout na pranýři?

Vody je málo, krajina vysychá, čekají nás dlouhá a horká léta s minimem srážek. Jsou bazény zlem, plýtváme vodou už tak? Jak bazén co nejšetrněji napustit, aby to naše příroda a vlastně celá planeta nepociťovala jako újmu?

Aby zůstala čistá

Bazény

Zatímco koupání v přírodních a umělých veřejných koupalištích upravuje vyhláška MZe 238/2011 Sb., koupání v soukromých bazénech z hlediska kvality vody nijak regulováno není a je čistě na majiteli. Nicméně pravidelné rozbory – u veřejných koupališť se dělají jednou za dva týdny – lze doporučit i u malých bazénů. Bez debat by se rozbor měl provést ve chvíli, kdy se voda už na první pohled změní.

„Typický rozbor vyjde na jednotky stovek korun a je dobré se při něm řídit přílohou vyhlášky č. 8, kdy množství bakterií – například E. coli – musí být nulové, vodou musí být vidět až na dno, pH a chlor se musejí pohybovat v určitém rozmezí a dusičnany nebo celkový organický uhlík a zákal musí opět ležet v limitu. Právě zákal, úzce související s průhledností, je dost důležitý. U bazénů totiž většinou není způsoben anorganickými příměsmi jako u přírodních koupališť – tedy rozvířeným jílem nebo bahnem –, ale přítomností sinic. Ty se dají stanovit koncentračně jako buňky nebo přepočtem na chlorofyl. Vše je popsáno v příloze 4 pro koupání v povrchových vodách,“ vysvětluje Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Další možností je využití slané vody v bazénu a čištění za pomocí elektrolýzy. I to má své výhody a nevýhody. Pozitivum určitě najdete v tom, že k čištění nejsou potřeba žádné chemické přípravky. Nevýhodou je nutnost pořízení salizační jednotky a taky fakt, že sůl může způsobovat korozi na bazénovém příslušenství (pokud není vyloženě vyrobené pro styk se slanou vodou). 

Jakou vodu do bazénu?

Vodohospodář doporučuje k napouštění bazénů používat pitnou vodu, částečně lze bazén napájet i z dopadajících srážek na hladinu, tedy deštěm, a také svedenou dešťovou vodou bez mechanických nečistot (z bezazbestových střech, bez jehličí) – je však třeba počítat s tím, že kvalita se bude bez chemie rychleji zhoršovat. Na užitkovou vodu určitě zapomeňte.

hadice a bazén

Řada lidí využívá také studniční vodu. „Tu je však potřeba ošetřit odpovídající bazénovou chemií na snížení tvrdosti vody a odstranění přebytečných minerálů. Po napuštění je nutné změřit pH vody, zkontrolovat hladinu chloru a obojí upravit na doporučené hodnoty. Totéž je potřeba provádět pravidelně každý týden, je to nezbytné pro zajištění hygienické nezávadnosti vody. V období vysokých teplot a vysokého vytížení bazénu doporučujeme měřit obě hodnoty dvakrát týdně. Správně vyvážené pH navíc ušetří značnou část nákladů na bazénovou chemii v průběhu celé koupací sezony,“ vysvětluje Markéta Šretrová ze společnosti Marimex.

Ještě šetrnější přístup k péči o bazénovou vodu přináší bezchlorová chemie fungující na bázi aktivního kyslíku. Je přívětivější k lidské pokožce i organismu, uplatnění najde zejména u malých dětí a osob se zvýšenou citlivostí na chlor. Zároveň je vlídná k životnímu prostředí a je biologicky odbouratelná.

Vodohospodářské společnosti nabízejí napouštění bazénů z cisteren jako placenou službu. „Cisterny často využívají lidé, kteří nemají blízko svého pozemku hydrant, nemusejí se o nic starat a nemusejí shánět hydrantový nástavec,“ uvedl pro Lidové noviny mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Ondřej Pokorný. Tato společnost každou sezonu rozveze k zákazníkům několik stovek cisteren.

Vodohospodářské společnosti doporučují lidem, kteří chtějí naplnit bazén z vodovodní přípojky, aby ho napouštěli pomalu a mimo hlavní dobu odběru. Při napouštění bazénu z vodovodní sítě se mohou uvolnit usazeniny, protože voda v potrubí proudí velmi rychle. Ve vodovodní síti se voda může také nárazově zakalit či může klesnout její tlak, což se projeví i u ostatních odběratelů.

Plýtváme vodou?

bazeny 

Obecně se dá říct, že ne. Spotřeba domácností klesla od devadesátých let na polovinu a dnes se pohybuje kolem sto litrů na člověka a den. Toto číslo samozřejmě trochu zkreslují rodiny, které si svůj bazén nenapouštějí z vodovodního řadu, ale ze studny, kde se spotřeba neeviduje. „Navíc lidé, kteří mají zapuštěné bazény, většinou stejnou vodu používají několik let. Vodu z nadzemních bazénů lidé často po skončení koupací sezony používají pro zalévání zahrady,“ doplňuje Šretrová.

Jiná situace nastává, když udeří sucha – tehdy je napouštění bazénů, ať z vodovodu nebo z vrtu či studny, opravdu neohleduplné a zavrženíhodné. Pokud je navíc v obci vydán zákaz (takzvané nařízení obce obecné povahy), vystavujete se při napouštění bazénu tomu, že vás nahlásí soused nebo chytne kontrola – i když máte vlastní vrt a nenapouštíte ze společného vodovodu.

„Z hlediska krajiny, pokud je vody v místě dostatek, bazény jako takové na přírodu a naši planetu zásadní vliv nemají. Něco jiného samozřejmě je používání vhodné a schválené chemie, případně způsob likvidace takové vody při vypouštění bazénu, pokud je například přechlorována, nebo má extrémní pH – a my ji vypustíme do záhonů,“ upozorňuje odborník z vodohospodářského ústavu.

S napouštěním neotálet

Dobrá zpráva je, že nějaké velké ekologické tažení proti bazénům nehrozí, byť se všichni musíme s horkem a suchem smířit. Bude ale nutné napouštět bazény s dostatečným předstihem, jinak bude mít člověk s napouštěním smůlu (nebo bude ignorovat nařízení a riskovat postih).

bazeny

Sucha totiž budou větší, častější a také delší. „Je to důsledek změny klimatu – a teď neříkám, že samotná změna klimatu je dobře, nebo špatně, to je jiné téma. Srážek, tudíž i pitné vody, bude v roční bilanci plus minus stejně. Voda ale bude v průběhu roku jinak rozložena a regionálně se jí nemusí dostávat. Mám na mysli například oblasti ve srážkovém stínu, jako je jižní Morava či Polabí. Ubude srážek v pozdním létě a na podzim, přibude těch kapalných v zimě – ty pak rychle z krajiny ještě v průběhu zimy odtečou a neposílí dostatečně zásoby podzemních vod. Z těch jsou v suchých obdobích napájeny toky sloužící spolu se zásobami podzemní vody i jako zdroje pitné vody. Zvýší se teplota vzduchu, a tedy i výpar z krajiny, vody tudíž bude pro krajinu a potažmo člověka méně. Dá se proto očekávat, že obecných nařízení k zákazu napouštění bazénů a zalévání zahrad a mytí aut bude nejen v létě přibývat. Že by však někdo snad zakazoval bazénové koupání, toho se neobávám,“ uzavírá Hrdinka.


Vodu ohřeje sluníčko

 

Máte na střeše solární panely? V létě je slunečního svitu dostatek, takže si můžete dovolit i jeden drobnější luxus: sluneční energií vyhřívat vodu v bazénu. Lze tak prodloužit koupací sezonu na jaře i na podzim. Pokud je bazén navíc krytý, můžete se koupat třeba už v březnu.

Ideální je mít u bazénu samostatné tepelné čerpadlo, což není nijak významně nákladná záležitost ­­– ceny se pohybují kolem dvaceti tisíc korun. Čerpadlo se pak přes spínač připojí na fotovoltaickou elektrárnu a celé to funguje na stejném principu jako u klimatizace: jakmile je dostatek slunečního svitu a panely na střeše vyrábějí elektřinu, sepne se tepelné čerpadlo a ohřívá vodu v bazénu.

solarni panel

Stejně tak lze solární elektřinu využívat k pohánění oblíbených protiproudů nebo salinizátoru, pokud v bazénu máte slanou vodu. Totéž platí pro filtraci: provoz bazénu se napojením na fotovoltaiku výrazně zlevní.

Jeden konkrétní příklad: tepelné bazénové čerpadlo není nijak zásadně náročný spotřebič. Když trochu zobecníme, tak zhruba 3,5kilowattová elektrárna o dvanácti nebo třinácti panelech, což je asi dvacet metrů čtverečních, běžný bazén – řekněme do deseti metrů délky – bez potíží zvládne vyhřát tak, aby voda byla příjemná a osvěžující.

Samozřejmě záleží na osobních preferencích, někomu stačí 21 stupňů, někdo potřebuje vodu 25stupňovou i teplejší. Pak je výhřev samozřejmě energeticky náročnější. Lze ale říct, že když to nebudete přehánět, vlastní solární energií pokryjete spotřebu bazénu bez problému. Průměrná spotřeba pískové filtrace je 250 wattů, typický bazén za den spotřebuje zhruba 1,7 kilowatthodiny.

S tím vším vám umíme pomoct, stačí kliknout sem!

Další články