Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

Jak klimatická změna ovlivní obnovitelné zdroje?

Alternativní zdroje energie považujeme za jeden z hlavních prostředků boje proti klimatickým změnám. Málokdy se ale zamyslíme nad tím, jak tyto zdroje budoucí vývoj klimatu a počasí ovlivní. Zatímco výroba geotermální energie a elektrárny využívající energii přílivů zůstanou prakticky nedotčené, u ostatních zdrojů se budeme muset připravit na změny. Převážně k horšímu.


Hydroenergetika

Dopady změn klimatu na výrobu energie v hydroelektrárnách nejsou zdaleka tak diskutované téma jako například úbytek zdrojů pitné vody. Existuje přesto několik studií, které se do této problematiky pustily. Například výzkum Matthew Markoffa a Alison Cullen z Washingtonské univerzity se zaměřil na vliv rostoucích teplot na výkon říčních hydroelektráren. Závěry ukazují, že k tomu, abychom zachovali jejich stávající výkon, musel by být každý stupeň nárůstu teplot kompenzován 3 % nárůstu celkové úrovně srážek. Toho se nejspíše nedočkáme, takže se musíme připravit na to, že výkon ve vodních elektrárnách bude klesat. Situaci nezlepší ani zvýšená intenzita lokálních srážek, kterou patrně způsobí zrychlený koloběh odpařování vody z krajiny. Lokalizované srážky způsobují ve vodohospodářství spíše problémy. Vodní turbíny totiž fungují v optimálním výkonu při stabilním průtoku, který kolísající stav vody v řekách narušuje.

Klimatická změna a OZE_1

Největší dopad budou mít rostoucí teploty na hydroelektrárny v horských oblastech. Předpokládá se, že tání ledovců a degradace permafrostu bude narušovat stabilitu svahů, způsobí nepředvídatelné pohyby a sesuvy půdy, v extrémních případech i výlevy ledovcových jezer. To všechno bude výrazně ovlivňovat jak průtok, tak stav koryt horských řek a přehrad. Kromě kvantity bude mít nemalý efekt také změna kvality vodních zdrojů. Extrémní srážky a eroze půdy povedou ke zvýšenému obsahu sedimentů ve vodě. To bude mít za následek vyšší opotřebení a zvýšené náklady na údržbu turbín a dalšího zařízení elektráren.

Větrné elektrárny

Klimatické změny a extrémní počasí se projeví i na výrobě energie ve větrných elektrárnách. Dopady se ovšem budou v různých částech planety lišit. Vítr totiž vzniká jako proudění vzduchu mezi teplými a chladnými oblastmi. Přímořské státy, kde vítr proudí mezi ohřátou pevninou a chladným mořem, tedy pravděpodobně zaznamenají nárůst jeho intenzity. Oproti tomu ve vnitrozemí a v severních zeměpisných šířkách vítr proudí díky rozdílu teplot mezi chladnou Arktidou a teplým tropickým pásmem. Ten ovšem globální oteplování vyrovnává a síla větrů tedy bude klesat. Zlepšení podmínek pro výrobu větrné energie se proto očekává v oblastech kolem Baltu a Egejského moře. Německo, Francie a Iberský poloostrov zaznamenají ve výkonu větrných elektráren propad. Nejhůře na tom pak bude Británie, středozápad USA a hlavně Japonsko, kde pokles výkonu může v porovnání s dneškem přesáhnout i 10 %. I na územích, kde větry povanou s vyšší či srovnatelnou intenzitou, se ale větrné elektrárny musí připravit na častější sezónní výkyvy a extrémní povětrnostní podmínky.

Klimatická změna a OZE_infobox

Solární elektrárny

Mohlo by se zdát, že rostoucí teploty budou efektivitě solárních elektráren prospívat. Není to ovšem pravda. Křemíkové solární panely k výrobě elektrické energie využívají sluneční záření, ale s rostoucí teplotou výrazně klesá napětí generovaného proudu a s tím i celkový výkon (zhruba o půl procenta na každý teplotní stupeň). Extrémně teplé počasí se na solární energetice negativně podepisuje i dalšími způsoby. Vysoké teploty způsobují přehřívání střídačů, náhlé ochlazení při bouřkách zase zatěžuje přenosovou soustavu, nehledě na nebezpečí, které soustavám panelů hrozí od blesků a krupobití. Z tohoto důvodu se v současnosti pro sluneční farmy začínají využívat suché a chladné náhorní plošiny a od projektů obřích elektráren v rozpálených pouštích se naopak upouští. V oblastech, kde se očekává růst teplot, se pak solární panely doplňují technologiemi koncentrované solární energie (CSP). Ta pro výrobu energie využívá sluneční teplo soustředěné pomocí parabolických zrcadel do zásobníků.

Celkový dopad klimatických změn na solární energetiku se dá těžko odhadnout. Dostupné studie předpokládají, že například na sluneční elektrárny v Německu, Británii a dalších zemích Evropy budou mít změny mírně pozitivní vliv a jejich výkon vzroste až o 3 %. Jiné oblasti, jako jihozápad USA, naopak zaznamenají až 6% propad.

Klimatická změna a OZE_2

Další články