Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

Kde nám v zimě fouká do domu?

S podzimem dorazily chladné dny a bude pochopitelně přituhovat. Kombinovat udržování příjemné domácí teploty s tím, že nezaplatíme majlant za energie, není úplně snadné. Výsledná bilance pro naše peněženky záleží na tom, jak moc nám teplo uniká z domova ven. Jaké jsou nejčastější nešvary, kterými naše domy trpí, kudy teplo mizí především a jak mu v tom zabránit? Poradí nám ředitel firmy VEXTA Tomáš Veselý.


Zima leze dírou, chlad oknem

Jednoznačně největší „černou dírou“ pro únik tepla bývají okna a vchodové dveře. Pokud jsou staré a dostatečně netěsní, profičí jimi ven nejen teplo, ale i zmíněné peníze. Pomoci může těsnění, také žaluzie či rolety dokáží v zadržení tepla udělat kus práce. Nejúčinnější řešení, i když samozřejmě nákladnější, je okna vyměnit za nová. Dnešní okna z plastu, ze dřeva, hliníku, případně kombinace těchto materiálů, dosahují skvělých parametrů. Už téměř standardem se stává použití izolačních trojskel.

Kudy nám fouká do domu_1

Při dobrém utěsnění oken a dveří ovšem často dochází k další nežádoucí situaci: „U starších bytových domů se nezřídka setkáváme s kondenzací vlhkosti v bytech, která se ve většině případů začíná projevovat právě po výměně oken a dveří a po zateplení pláště budovy,“ uvádí ředitel společnosti VEXTA, Tomáš Veselý. „Svědčí to o tom, že lidé před zateplením nebyli zvyklí větrat, neboť obvykle dům profukoval přirozeně spárami a netěsnostmi starých oken. Po rekonstrukci domu – zejména výměně oken, která jsou v dnešním provedení mnohonásobně těsnější než okna z předlistopadové éry, je nezbytné naučit se bytovou jednotku přirozeně větrat, a to zejména v místnostech s vyšší koncentrací vlhkosti, například v kuchyni. Pro tyto účely také výrobci již mnoho let jako standardní vybavení otvorových výplní instalují tzv. mikroventilaci (čtvrtou polohu kliky), která zajišťuje trvalý přísun čerstvého vzduchu do bytu. Dále se také doporučuje intenzivní, krátké větrání.“

Umí procházet zdí

Jednou z dovedností tepla je, že uniká i skrz obvodové stěny bytu či domu. Je to hned druhý největší způsob jeho mizení. Starší domy jsou obvykle stavěné pouze z cihel bez tepelné izolace. Zateplení polystyrenem o tloušťce 20 cm může snížit unikání tepla až o 85 %.

„V našich podmínkách jsou nejběžnějšími izolanty desky z pěnového polystyrenu či minerální vaty. Ve specifických případech se dále používají různé typy tvrzených materiálů, případně materiály s lepšími izolačními schopnostmi, a to zejména tam, kde prostor stavby neumožňuje použití běžných izolantů v odpovídající tloušťce,“ upřesňuje Tomáš Veselý.

„Každopádně doporučujeme opravu fasády provádět současně s výměnou oken a dveří, ideálně od jednoho dodavatele. A to zejména kvůli napojování těchto konstrukcí, dostatečnému zateplení ostění oken, zateplení parapetních lůžek, zajištění spár proti vodě apod. Tepelné mosty se vyskytují zejména v těchto místech, kde je izolační materiál vždy zeslaben nebo je z důvodu prostoru použit materiál zcela nevyhovující. Jejich příčinou může být také nedodržování technologických postupů při montáži jednotlivých výrobků či systémů. Před zahájením prací tedy velmi doporučujeme zpracování prováděcí projektové dokumentace včetně tepelně-technického posouzení dané stavby s vyřešením všech jednotlivých detailů, které se na ní vyskytují.“

Kudy nám fouká do domu_2

Další stopky únikům

Teplo nejčastěji mizí okny, dveřmi, podlahou, stropy či střechou. Pokud má být zateplení provedené z gruntu, přicházejí tyto únikové trasy většinou na řadu jako první. Vliv na termoregulaci v domě mají však i věci, které byste pravděpodobně nečekali. Mezi ně patří třeba druh a barva fasády. „Obecně nejsou jako povrchové úpravy fasád doporučovány příliš syté odstíny, které přitahují sluneční svit a mají tedy negativní vliv na možné přehřívání či tepelnou roztažnost,“ komentuje Tomáš Veselý.

Kudy nám fouká do domu_infobox

Může to znít paradoxně, vždyť přece teplo v domě chceme, proč ho najednou nechceme přitahovat? Potíž je v tom, že izolace sice teplo nepouští zevnitř ven, stejně tak ho ale nepouští zvenku dovnitř. Teplo přitahované tmavou fasádou tak zůstává na jejím povrchu a může ji narušit.

My vám to natřeme

Poměrně mladou disciplínou, která v termoregulačních stavebních materiálech už hraje významnou roli, jsou izolační nátěry. Vyrábějí se pomocí moderních nanotechnologií a jejich využití je poměrně široké. Slouží jako izolace vnitřních i vnějších stěn budov, kdežto zvyšují tepelnou odrazivost a pomáhají rychlejšímu vyhřátí místností, nebo naopak brání přílišnému přehřívání fasád, je možné je aplikovat na trubky systémů vytápění, vodovodu či klimatizace, za topná tělesa, kde předchází srážení vlhkosti a vzniku plísní, a fungují i jako izolace kovových prvků či jako vodotěsná střešní ochrana.

Kudy nám fouká do domu_3

Správně aplikovaný izolační nátěr může snížit náklady na vytápění o 20-30%, skutečně efektivní však může být pouze v kombinaci s ostatními faktory. Pokud vám bude teplo unikat kolem oken, pode dveřmi, podlahou nebo spárami, sebelepší nanotechnologií nahozená fasáda nezmůže v podstatě nic. Jako u většiny problémů, které se týkají domova, je potřeba být především všestranný a důsledný. Anebo si zvyknout na konstantní průvan.

Další články