Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

Nakoupit, najíst se, dobíjet

Počet dobíjecích stanic se neustále zvyšuje. Ačkoliv ultra fast chargerů najdete po Česku jen pár, běžné nabíječky vyrůstají jako houby po dešti. Škarohlídi tvrdí, že stanic stále není dost a ani jich dost nebude. Ale když k nim připočtete hotely, restaurace a nákupní střediska...


Proč hotely a restaurace?

Stejně jako auto netankuje za jízdy, ani elektromobil (vyjma zpětné rekuperace energie z volnoběhu) nedobíjí přímo na cestě. Dokud nebudou e-auta vybavena například solárními panely (nový hybrid Toyota Prius s nimi experimentuje, ale užitek je prozatím jen nepatrný), nepřijde převrat v technologii akumulátorů nebo se nebudou prohánět po silnicích vybavených indukční technologií, která umožňuje bezkontaktní čerpání energie, budou muset u nabíjení stát.

Nakoupit, najíst se, dobíjet

A přesně z toho důvodu jsou restaurace s vlastním parkovištěm, hotely, nebo třeba nákupní centra mimořádně vhodnými lokalitami pro umístění nabíjecích stanic. Umožňují totiž čerpat energii ve veřejném prostoru, aniž se u vozu fyzicky zdržujete. Trochu jako kdyby vaše auto během zastavení před obchoďákem samo pomalu tankovalo. Tento model se už osvědčil i v zemích, které mají k elektromobilitě mnohem blíže než Česká republika.

„Když jste v severské zemi, jedete na oběd a tam stojí 20 nabíječek. Takže auto mezitím necháte dobít, aniž by vás to jakkoliv obtěžovalo,“ potvrzuje tento trend Martin Klíma, šéf elektromobility společnosti E.ON.

Nákupem se dobíjím

V praxi jde tedy o jedinou věc – využít prostoj v rámci běžného denního režimu. Pokud někde stejně strávíte delší dobu, jako právě například v nákupním středisku, na večeři a podobně, pak nejen, že vám nabíjení nijak nenaruší program, ale zároveň na takovém místě ani nepotřebujete rychlonabíječku. I běžná domácí přípojka zvládne za hodinu přidat na dojezdu okolo 14 kilometrů, moderní wallboxy to umí i desetkrát rychleji.

Druhá výhoda spočívá v tom, že podobně vytipované body s delší dobou parkování mají potenciál stát se masovou záležitostí. Zatímco wallbox nebo základní přípojka na střídavý proud je pro zřizovatele investicí několika desítek tisíc korun, a je tedy víceméně přijatelná, u „patníku“ s rychlým nabíjením se bavíme už o stovkách tisíc. Do budoucna je pravděpodobné, že právě přípojky "pomalejšího" typu zažijí největší boom.

Příkladem může být v tomto směru Velká Británie, plánující několik druhů pouličního připojení, které se začlení do již fungující městské infrastruktury. Jsou to buďto tzv. pásovci, neboli černé nabíjecí patníky z recyklovaných pneumatik u okraje chodníku, "gekoni", které půjde připojit například k lampám nebo dopravnímu značení, nebo "klíšťata", čili v podstatě wallboxy s až 10 přípojkami naráz. Všechny tyto prvky budou napomáhat průběžnému dobíjení během každodenního pohybu ve městě. „Stanice je levnější, takže se díky tomu zvyšuje penetrace. Částečně to souvisí i s tím, že si každý myslí, že dobíjíte od nuly na sto procent, což není pravda,“ dodává Klíma.

Nakoupit, najíst se, dobíjet_3

E.ON plánuje do konce roku 2022 postavit po republice dalších více než 175 stanic, z nichž některé by se měly nacházet právě na frekventovaných místech každodenní potřeby.

„Rozšíření proběhne jak v rámci AC, tak DC stanic,“ uvedla projektová manažerka společnosti E.ON, Helena Švejdová. Jako AC (alternating current) označujeme proud střídavý, který je typický pro pomalejší nabíjecí stanice, DC (direct current) pak značí proud stejnosměrný, využívaný v rychlonabíječkách. „Všechny by měly být postavené do konce roku 2022. V současné době spolupracujeme spíše než s hotely a restauracemi s obchodními domy, supermarkety nebo hypermarkety. Nebráníme se však žádné spolupráci. Příkladem může být naše kooperace s Globusem – každé parkoviště Globusu po celé ČR jsme osadili rychlodobíjecí stanicí a každá z nich má i AC konektor. Podobným místům přidávají dobíjecí stanice na atraktivitě. Pokud si má řidič elektrického vozu vybrat mezi hypermarketem, kde je dobíjecí stanice a tím, kde není, je velmi pravděpodobné, že si vybere ten, kde je. I já osobně to tak dělám, když jedu někam elektromobilem.“

Těšení na kandelábry

Které další místo by se do budoucna mohlo stát oblíbenou dobíjecí štací? Přeci ulice! Hlavní město plánuje investice do 4500 chytrých lamp. Každá z nich by následně měla zvládnout dobíjet tři elektromobily naráz. Opatření je určitě na místě – podle odhadů by mělo pražské ulice kolem roku 2030 brázdit až 100 000 elektromobilů.

Opatření pro server Aktuálně.cz vysvětluje pražský radní pro majetek Jan Chabr. „Teď je veřejně obslužných nabíječek zhruba dvě stě padesát. A ten předpokládaný nápor v žádném případě nemohou zvládnout.“

Nakoupit, najíst se, dobíjet_infobox

Investice ale podle radních nejdou jen na vrub elektromobilům. Stávající elektrické vedení totiž chátrá a musí se stejně měnit. Největší položkou v plánované obnově jsou výkopové práce, samotné silnější vedení pak bude jen lehce dražší než to stávající.

Další články