Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

Malá elektrárna v okně i displeji

Vědci z Michiganské univerzity vytvořili průhledný solární článek. Díky tomu se z každého okna nebo displeje může stát malá elektrárna.


okno
Dočkají se někdy průhledné solární články reálného komerčního využití? foto: Michigan University

Zprávy o „průhledných solárních článcích“ už vídáme na stránkách vědeckých magazínů i v běžném tisku několik let. Problém s nimi byl ale vždy v tom, že tak docela průhledné nebyly.

Z vědeckého hlediska je totiž „průhledný solární článek“ jakýmsi protimluvem. Solární články totiž fungují na tom principu, že zachycují fotony a přeměňují je v elektřinu. Proto je povrch solárních článků černý, aby dokázal fotony absorbovat.

Vědci z Michiganské univerzity šli proto na celý problém velmi zajímavou oklikou. A to doslova. Jejich solární článek je totiž skutečně zcela průhledný. Vtip je v tom, že spíš než o solární článek jde o průhledný luminiscenční solární koncentrátor (TLSC). 

TLSC je zkratka pro materiál vyrobený z organických solí, který dokáže pohlcovat neviditelné světelné spektrum (ultrafialové a infračervené světlo). Toto světlo je následně vyzářeno jako infračervené světlo jiné vlnové délky a navedeno k okrajům článku.

Tyto okraje jsou potaženy proužkem „běžného“ černého solárního článku. Nevýhodou, která okamžitě přichází na mysl, je pochopitelně velmi nízká účinnost. Ta se dnes pohybuje kolem 1 %. Vědci si nicméně myslí, že je možné dosáhnout 5 %.

To je pořád výrazně méně, než dnes běžných 16 % až 20 % v případě běžných solárních panelů. Jinými slovy, klasický solární panel dokáže přeměnit až pětinu dopadajícího světla na elektřinu, zatímco průhledný solární koncentrátor pouze jednu setinu.

Nejde o nijak závratné hodnoty. Vezmeme-li ale v potaz, kolik je na světě oken, displejů a dalších objektů, kde by bylo možné podobnou technologii využít, její vyhlídky se rázem mnohonásobně zlepšují. V tak obrovském měřítku má totiž i 1% účinnost smysl.

Vědci navíc tvrdí, že jim hraje do karet i nízká výrobní cena této technologie. Ta by měla umožnit právě masové rozšíření napříč celým světem. Zda a kdy se tak stane, to je prozatím ve hvězdách.

Další články