Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

Původní stav ozonové vrstvy čekejme už v roce 2060

O životním prostředí se nám v posledních letech nedostává příliš pozitivních zpráv, jedna z nich je však výjimkou. Podle vědců se totiž postupně zaceluje ozonová vrstva a v roce 2030 by mohla být kompletně obnovena na severní polokouli, v roce 2060 pak i na jižní a v polárních regionech.


„Ukazuje se, že koncentrace substancí s negativním vlivem na ozonovou vrstvu se stále snižuje, což vedlo ke zlepšení její úrovně od posledního měření v roce 2014,“ říká mimo jiné zpráva OSN, kterou vědci zveřejnili v listopadu 2018 na konferenci v ekvádorském Quitu. „Antarktická ozonová díra se zotavuje a trend každoročně přetrvává,“ uvádí se dále a zpráva udává i hlavní příčinu: „Díky zavedení Montrealského protokolu se zabránilo mnohem vážnějšímu vyčerpání ozonu v arktických oblastech.“

E.ON RÁDCE: CO JE OZÓNOVÁ DÍRA?

 

V polovině století může být ozonová vrstva zcela zacelena

Montrealský protokol už v roce 1987 zakázal výrobu a používání látek, které prokazatelně způsobovaly ozonovou díru. Aby se pravidelně revidovaly jeho výsledky, zveřejňuje každé čtyři roky Program OSN pro životní prostředí studii s aktuálními daty. Letošní výsledky jsou přitom zatím asi nejpozitivnější.

Pokud bude trend nadále pokračovat, měla by být horní část ozonové vrstvy na horní polokouli zcela zacelena cca ve 30. letech, zhruba v polovině století by pak měly být zaceleny i díry na jižní hemisféře.

Jediným problémem, který zpráva uvádí, jsou zvýšené úrovně freonů typu CFC-11 ve východní Asii. K nim došlo od roku 2012 a jejich původce není jasně znám. Pokud by měla produkce emisí v regionu pokračovat stávajícím tempem, zotavení ozonové vrstvy v tamní oblasti by se protáhlo o dalších 20 let.

 

Zakazují se další nebezpečné plyny typu HFC

Během příštího roku by Montrealský protokol měl být ještě posílen dodatkem z Kigali. Ten právě vstupuje v účinnost a přidává na seznam zakázaných plynů skupinu hydrofluorouhlovodíkových plynů (HFC).

„Dodatek z Kigali je důkazem řešení změny klimatu na globální úrovni a ukazuje, čeho můžeme vzájemnou spoluprací dosáhnout,“ řekl k němu komisař EU pro opatření v oblasti klimatu a energetiku Miguel Arias Cañete v době jeho vzniku. „Evropě implementace našeho závazku nejen pomůže splnit naše klimatické cíle, ale rovněž vytvořit nové příležitosti pro evropské výrobce klimatizací a chladiv,“ dodal tehdy.

Pozitivní přínos dodatku předjímají i vědci samotní. Autoři aktuální studie o stavu ozonové vrstvy totiž uvádějí, že pokud dojde k jeho ratifikaci ve všech státech vázaných k Montrealskému protokolu, mohlo by se oteplování planety v tomto století snížit až o 0,4 procenta. Evropská unie dodatek ratifikovala v září 2018 a začíná pro ni platit od 1. ledna 2019.

E.ON RÁDCE: CO JE OZÓNOVÁ DÍRA?

Další články