Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

Přírodní víno: chutná alternativa, nebo nesmysl?

Zájem o produkty bez chemického ošetření a aditiv s každým rokem roste. U potravin je označení bio už běžné a nepřekvapuje. Ale co u pití, konkrétněji vína? V čem se liší oproti tomu klasickému? A poznáte to na chuti?


V čem je tedy rozdíl?

„Aniž by si to drtivá většina konzumentů uvědomovala, v konvenčním víně, které se prodává v supermarketu, je neskutečné množství chemie,“ říká someliér z pražské restaurace Aromi Martin Levý. Začíná to už při samotném pěstování vinné révy, kdy se používají chemické postřiky – pesticidy a herbicidy.

bio víno

„Při výrobě konvenčního vína se používá velké množství síry, kvasinky, enzymy, které těm kvasinkám pomáhají,“ vysvětluje Levý.  Takovým způsobem výroby se do vína dostává velké množství chemických aditiv. „Nic z toho se nemusí objevit na etiketě. Což je ve světě potravin docela unikátní věc,“ varuje Martin Levý.

Přírodní vína jsou naprostým protipólem těch konvenčních. Vinaři se naopak snaží o co největší omezení vstupu chemie do svého finálního produktu. Proto je i výroba přírodního vína ohleduplnější k životnímu prostředí. Půda, na které je vinná réva pěstována, není zatěžována herbicidy ani pesticidy.

Česko a víno

V České republice je vinnou révou osázených 17 000 ha. Dvě třetiny této plochy zabírají bílé odrůdy, třetinu modré a procento z plochy připadá na odrůdy stolní a podnožové. Dlouhodobá průměrná produkce vína v České republice dosahuje přibližně 600 000 hektolitrů. Každý Čech nebo Češka v průměrů vypije za rok 20 litrů vína. Evropský průměr je vyšší a pohybuje se okolo 36 litrů na osobu za rok. I přestože je konzumace vína v České republice pod evropským průměrem, jeho obliba i spotřeba s každým rokem roste.

 

 

Namísto toho vinaři používají postřiky na biologické bázi, nebo si vystačí pouze s užitečným dravým hmyzem, jako jsou berušky nebo lumčíci. Použití přírodních hnojiv při pěstování je samozřejmostí. Někteří nechávají vinice i přirozeně zazelenat bylinnou vegetací, která pomáhá udržovat v půdě vodu. To vše se pozitivně odráží i na biodiverzitě dané lokality.

Nová chuťová kategorie

„U přírodního vína jde o nejčistší práci už na vinici a potom i se samotným hroznem. Do ideálního přírodního vína se nepřidává vůbec nic,“ vysvětluje Levý. Chemii se vinaři snaží nahradit bylinkami, výluhem z kopřiv, pomerančovým olejem nebo rozemletým jílem. Samotná definice přírodního vína však není ukotvená.

bio víno

„Existují různé organizace, které stanovují nějaké postupy, které by se měly dodržet pro jednotlivé certifikáty,“ říká someliér. V některých kompromisních výrobních postupech je vinařům dovoleno používat omezené množství oxidu siřičitého, který se ve víně používá jako konzervant. Nicméně u přírodního vína nejde zas tak o stálost chuti. Vinaři se snaží, aby finální láhev byla odrazem odrůdy a místa, kde bylo víno vypěstováno.

Mezi sebou se neliší jen jednotlivé ročníky, ale mnohdy i jednotlivé lahve. „Někteří vinaři nepřidávají vůbec žádnou síru, potom víno v lahvích žije svým životem a každá láhev může být trochu jiná,“ vysvětluje, proč tomu tak je, Martin Levý. Rozdíl v chuti oproti konvenčnímu vínu být může i nemusí.

bio víno

„Je to hrozně těžké popsat, museli bychom ukázat na konkrétní odrůdy z konkrétní oblasti. Když mám hosty, kteří chtějí poprvé zkusit přírodní víno, tak jim radím, ať upustí od toho, že je to víno, a udělají si novou chuťovou kategorii. Ať jsou otevření a nemají žádné očekávání. Když přírodní víno člověk začne s něčím srovnávat, tak to nemusí dopadnout dobře,“ radí Martin Levý.

Bez chemie se to neobejde

Celosvětová produkce vína je přibližně 290 milionu hektolitrů za rok. Podle odhadů Martina Levého z celkového množství tvoří trh s přírodními víny pouhé procento. „Jednak není zájem z řad konzumentů, jednak to není v silách vinařů. Produkovat hodně přírodního vína je náročné a bylo by to asi i hodně nákladné,“ vysvětluje someliér.

bio víno

Tím, že vinaři nepoužívají žádné chemické postřiky, se zvyšuje riziko zničení úrody škůdci. Je tedy nepravděpodobné až nemožné, aby se bez chemie vyrábělo víno v tak obrovském měřítku. Podle Martina Levého byl průkopníkem přírodních vín v České republice vinař Jaroslav Osička z Velkých Bílovic. V minimálním množství sice využívá oxid siřičitý, jinak ale na rodinné vinici nepoužívá pesticidy ani herbicidy.

Víno zraje v dřevěných sudech, kde je macerováno s bobulemi. Vinařství nepoužívá oxid siřičitý a lahvování finálního produktu probíhá bez filtrace. Obliba přírodních vín u lidí roste a s každým rokem přibývá vinařů, kteří s produkcí takových vín začínají nebo chtějí začít. Konkrétně v Praze se rozrůstá i počet podniků, kde si můžete víno bez chemie vychutnat.

Další články