Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

Prostřeno: z čeho dneska budete jíst?

Ráno kávu s sebou, oběd do plastové krabičky a večer pivo do kelímku. Člověk ani nemrkne a vyprodukuje skoro padesát kilo zbytečného plastového odpadu za rok. Gastronomie ale volá po změně a jednorázové plasty nahrazují alternativy. A málo jich není.


Past jménem plast

Plast je syntetická látka, která se vyrábí z ropy a v přírodě se němá šanci rozložit. Od 60. let se celosvětová produkce plastů zdvojnásobila. Kapacita recyklačních center v Evropě na tak obrovské objemy odpadů nestačí. A tak i to, co se vytřídí, se často vůbec nezužitkuje. Jednorázové plasty jsou v tomto ohledu ještě větší zlo, protože se mnohdy ani netřídí. Navíc se na jejich výrobu spotřebovávají zdroje a energie.

Prostřeno - box

Nakonec výrobek poslouží v průměru pět minut a skončí v koši. Kvůli množství plastového odpadu, který produkujeme a nejsme schopni ho dále zpracovávat, dochází k zamoření oceánů a vod. Plast se k nám vrací tak, že se stává součástí potravinového řetězce. Příroda odpad nezná, a tak si s látkami, které jsou umělé, opravdu poradit nedokáže.

Bez jednorázu už to jde

Vyhnout se jednorázovým plastům se dá pomocí nádobí z jiných materiálů –  cukrová třtina, dřevěná dýha, otruby, palmové listy, papír nebo zavedením konceptů zálohovaného nádobí a kelímků, jako je třeba Otoč kelímek a krabička.

Bio plast není žádnou alternativou. Záměrem bylo vytvořit plnohodnotnou náhradu za plasty, která by byla šetrnější pro životní prostředí. Bio plasty byly slibným nápadem, ale ukazuje se, že se stejně v přírodě úplně nerozloží. Naopak životní prostředí zamořují mikroplasty, které se pak dostávají do pitné vody a ke zvířatům, a tak nakonec končí na talíři lidí.

Prostřeno - box

První, alespoň trochu lepší náhradou je nádobí papírové. V posledních letech se k němu přidala i papírová brčka. Papír se plně rozloží a trvá to podstatně kratší dobu než u plastu. Zároveň je přírodním materiálem. Jeho hlavní nevýhodou je to, že použitý – mokrý nebo umaštěný –  se nedá využít k recyklaci. Kousky s polyetylenovou vrstvou navíc zvládají zpracovat jen tři recyklační linky ve Velké Británii.

Nádobí z cukrové třtiny je lehké, pevné a voděodolné. Dá se použít jako jednorázové, nebo opakovaně omývat, a tím pádem bude sloužit déle. Protože je z přírodního materiálů, plně se rozloží v kompostéru nebo v půdě.

Také nádobí z palmových listů nepředstavuje až tak velkou zátěž pro životní prostředí. Je chuťově neutrální, vodě a termo odolný a dá se použít i do mikrovlnky. Vyrábí se slisování opadaných palmových listů. Takže z materiálů, který je považován za odpad. Nádobí je plně rozložitelné.

Prostřeno

Asi nejnovější alternativou je nádobí z pšeničných otrub. Dá se použít jak na teplé, tak i studené pokrmy. Po použití se dá nádobí bez obav také sníst. A pokud mu zákazník nepřijde na chuť, do třiceti dnů se rozloží. Nevýhodou je, že tolik neodolá vodě a obsahuje lepek, který je dnes častým alergenem.

Z dřevěné dýhy nebo bambusu se pak vyrábí příbory, které jsou výbornou náhradou plastových. Brčka se samozřejmě nejlépe nahradí drinkem bez brčka. Ale existují i hliníkové, skleněné a papírové alternativy.

U všech uvedených alternativ, kromě bio plastů, je důležité zmínit, že pokud má dojít k ekologicky šetrné likvidaci, je potřeba nádobí zkompostovat. Pokud se výrobky dostanou na skládku, tak i přes všechny rozložitelné vlastnosti k jejich rozkladu nedojde. Na skládkách kvůli různorodosti odpadu a absenci klasických přírodních procesů nedochází k plnohodnotnému ani ekologicky přijatelnému rozkladu.

Navíc při hnilobných procesech bioodpadu dochází ke vzniku metanu. Jedná se o skleníkový plyn, který ke globálnímu oteplování přispívá stejně nebo více než oxid uhličitý. Samozřejmě pokud nádobí z alternativních materiálů skončí úplně mimo skládku, například ve volné přírodě, tak jeho rozložení nic nebrání. Což samozřejmě neznamená, že byste ho měli pohodit na nejbližší procházce v lese.

Neplastuj, zálohuj

Pořád je ale z ekologického hlediska prospěšnější, aby žádný nový odpad nevznikal. S řešením přišla například česká iniciativa Otoč kelímek. Jde o systém vratných kelímků na kávu, který sdružuje už skoro 300 kaváren po celé České republice. A jak to funguje? Kávu s sebou dostanete do zálohovaného kelímku, který pak můžete vrátit v kterémkoli ze zapojených podniků. V Praze už takových míst najdete přes 130.

Prostřeno - box

S víčky k nim je to složitější. Kvůli hygienickým normám Evropské unie je nelze vracet a používat znova. Iniciativa proto přišla s nápadem, že víčka na kelímek si každý může za drobný peníz zakoupit sám a používat pořád dokola to svoje vlastní. Navíc ve většině případů není opravdu potřeba. Současně se rozjíždí i Otoč krabička, která funguje na stejném principu, jako kelímek, jen jde o obaly na hotová jídla.

Jedním z podniků, které používají Otoč systém je bar Cobra na pražské Letné. Bar je i součástí projektu Cirkulární kavárny. „Motivací bylo asi hlavně nějaké naše vnitřní přesvědčení. V současnosti asi nikdo nemůže tvrdit, že je legitimní jednorázové, ať už z jakéhokoliv materiálu, obaly jen tak vesele používat,“ říká provozní podniku Matěj Kočí.

Prostřeno

Podnik jde ve směru redukce odpadu ještě dál. Kromě vratných kelímků, obalů na jídlo a opakovaně použitelných brček minimalizoval odběr produktů v nevratných obalech. Místo velké části ubrousků používají textilní rozetky a vyrábí si vlastní, skoro bezobalové čističe. „Žádná velká finanční úspora v tom není a je to často o vystupování z komfortní zóny a hledání nových návyků. Neobejde se to bez chyb, slepých uliček. Spousta věcí je nedohledatelná, nebo není úsporou ihned. Rozetku nebo brčko, které vám zákazník po prvním použití ukradne, rozkousá, nebo zničí pak člověk fakt opláče,“ říká Kočí.

Zákazníci podniku jsou většinou spokojení a občas je prý i vidět, že je to samotné k úspoře inspiruje. Do budoucna by si provozní podniku přál: „Větší a lepší informace o tom, kde jaký odpad končí, jak se s ním nakládá a hlavně u jakých materiálů a obalů je jaká ‚energetická‘ náročnost výroby. Prostě odbornější informace, podle kterých bychom se mohli lépe a fundovaněji rozhodovat, jak dále postupovat.“

Důležité je i globálno

Nesmíme zapomínat, že existují i mnohem větší zařízení než kavárny. V České republice teď McDonald‘s testuje ve dvaceti restauracích zavedení papírových brček. Současně však společnost pracuje i na vývoji dalších alternativ pro bezpečné a pohodlné konzumování nápojů.

„U každé novinky, kterou uvádíme na trh, nějakou chvíli trvá, než si na ni všichni zákazníci zvyknou. U papírových brček, v případě, že se je rozhodneme zavést plošně po celé České republice, věřím, že adaptace bude podpořena ekologickým záměrem této změny,“ uvádí Zuzana Svobodová PR/Communications Director společnosti. Stravovací řetězec má většinu svých obalu na bázi papíru.

Prostřeno

„V rámci dlouhodobé strategie se v McDonald‘s zaměřujeme na produkci udržitelných obalů z obnovitelných, certifikovaných nebo recyklovaných materiálu, zároveň podporujeme cirkulární ekonomiku, kdy odpad je vlastně zdrojem pro budoucí použití, a doufáme v rychlý rozvoj infrastruktury recyklačních linek či spaloven,“ dodává. Přechod na papírová brčka ve všech restauracích McDonalds by znamenal ušetření několika tun plastového odpadu ročně.

„V současné chvíli hledáme nejvíce vyhovující variantu alternativních příborů místo plastových. Dřevěná míchátka máme již několik desetiletí, v naší kavárenské části McCafé nabízíme možnost přípravy kávy do přineseného hrníčku. Samozřejmostí je servírování zákusků a kávy do porcelánu a skla při konzumaci v restauraci,“ dodává Zuzana Svobodová.

Škrobem proti zákonné stopce

Před nedávnem přijala Evropská unie směrnici, která zakazuje prodej a použití jednorázových plastů. Členské státy musí směrnici implementovat do dvou let. Zvedení směrnice se očekávalo, a tak se trh už snaží nějakou dobu připravit na to, že se bez plastů budeme muset obejít. Příkladem je i česká firma ReFork, která vyrábí svůj vlastní rozložitelný materiál.

Skládá se z dřevní směsi a přírodního pojiva na bázi škrobu. Díky unikátním technologiím z těchto dvou složek vznikne materiál, který se dá tvarovat do jakékoliv podoby. Brčka, kelímky, nádoby a příbory od firmy ReFork jsou plně rozložitelné za jakýchkoliv podmínek. Motivací firmy pro vytvoření vlastního materiálů byla poptávka od zákazníků.

„Jejich záměrem bylo, aby mohli označit produkt za BIO. Začali jsme hledat vhodný materiál a zjistili jsme, že je takovýchto materiálů velmi omezené množství a že jsou velmi drahé. Tak jsme se rozhodli vytvořit náš vlastní, který by se v přírodě velmi rychle rozkládal,“ říká Ondřej Vomela. Materiál společnost ReFork vyvíjela a testovala zhruba dva roky. Zájem o alternativu k plastovým výrobkům je enormní a kvůli blížícímu se zákazů těch jednorázových stále roste.

Prostřeno - box

„Vzhledem k zachování technologie při zpracování koncových produktů jako u konvenčních plastů je cena příznivá,“ dodává Vomela. Společnost ReFork má do budoucna velké plány. „V rámci expanze našeho projektu do většiny zemí v EU, bychom během 3 let chtěli obsadit zhruba 10 % evropského trhu,“ říká Vomela.

Jednorázové plasty jsou celosvětovým tématem. Lhostejné už k nim nejsou ani jednotlivé státy. V České republice spustilo Ministerstvo životního prostředí kampaň #dostbylopalstu. Prostřednictvím dobrovolných dohod se společnosti přihlásí ke konkrétním krokům ve snižování spotřeby jednorázových plastů. Jedním z opatření může být i sleva pro zákazníky, kteří si donesou vlastní obal.

Další články