Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

Solární balon NexTP - dobrý nápad, nebo jen úlet?


Francouzské Národní centrum pro vědecký výzkum (CNRS) ve spolupráci s výzkumníky z laboratoří NextPV pracuje v současné době na odvážném projektu, který má doslova zvednout solární energetiku ze země. 

Ambiciózní záměr francouzských vědců úzce souvisí s překonáním dvou zásadních problémů solární energetiky: faktickou neprodukcí energie v nočních hodinách a komplikacemi danými podmračným počasím.

Kromě CNRS a NextPV je zapotřebí hned z kraje zmínit i přínos Tokijské univerzity. Právě tady vznikl nápad na kombinaci solárních fotovoltaických panelů, výroby vodíku a palivových článků. 

Zbytek už je relativně snadný: teď jen stačí přenést solární panely tam, kde není nikdy zataženo. Nad úroveň oblačnosti, nad mraky. Jen tento krok prý dokáže plně odrušit limity, se kterými se musí pozemní solární instalace utkávat každý den. 

Podstatou celého projektu je konstrukce a zakotvení obřích balónů, vybavených solárním pláštěm a jejich vyslání do výše šesti kilometrů nad zemský povrch. 

Tam, nad hranicí mraků, odpadá problém s oblačností a vrtkavostí počasím vůbec. Tím se i rapidně zvyšuje výkon takové vzdušné solární elektrárny. Výzkumníci optimisticky hovoří až o trojnásobku standardní „pozemní“ produkce.

Ve výšce šesti kilometrů nad zemí totiž skutečně narazíme jen na minimální oblačnost a ve výšce dvaceti už prakticky na žádnou. Nedochází tu k rozptylu slunečních paprsků, není tu stín. 

A vzhledem k tomu, že v takové výšce ztrácí obloha svou modravou barvu, i přímý osvit se stává o poznání intenzivnější. „A čím je větší koncentrace dopadajících slunečních paprsků, tím účinnější může být transformace energie a vyšší výkon,“ říká Jean-François Guillemoles.

Pořád tu však zůstává problém s efektivní metodou ukládání vyprodukované energie. NextPV ale promyslela variantu, při které je výroba elektřiny v průběhu dne spojena i s produkcí vodíku, který bude plnit roli úložného média (v palivových článcích). Z nich se bude získávat energie v hodinách po západu slunce.

Technologie solárního balonu prozatím existuje jen v podobě načrtnutého konceptu, který má k praktickému využití ještě dost daleko. Lidé z NextPV přesto slibují, že budou schopni během dvou let vyrobit plně funkční prototyp. 

Největším zádrhelem nicméně zůstává řešení ukotvení a přenos energie mezi balónem v oblačných výšinách a pozemní stanicí s úložištěm energie.

Další články