Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

Čtyři pozitivní zprávy pro pochmurné dny

Patříte mezi milovníky přírody nebo aktivně chráníte klima? Do záplavy negativních zpráv pro vás vypouštíme loďku pozitivní záchrany.


Ťuk ťuk, kdo tam? Doba bezodpadová.

Vzpomínáte na dobu, kdy vás rodiče posílali vynést odpadky? Nevzhledný pytel jste nesli do kovové popelnice a v pantoflích zase spěchali domů. Na začátku devadesátých let odpad končil kromě skládek ve spalovnách odpadu či procházel sběrnou surovin a výkupem lahví.

O deset let později byl zavedený systém na recyklaci odpadu a v našich ulicích se poprvé objevily nádoby na tříděný odpad. Ke sklu, plastu a papíru postupně přibyl také zpětný odběr elektrozařízení, autovraků a baterií. V roce 2010 vzniklo první Zařízení na energetické využití odpadu, ve kterém se směsný odpad mění na elektrickou energii. Dnes zásobují 100 000 domácností elektřinou.

Pozitivní zprávy_1

Hospodaření s odpadem by se však mělo hlavně předcházet. Proto před pěti lety spatřil světlo světa první bezobalový obchod u nás. Od té doby se po celé republice doslova rozsypaly prodejny podobného ražení, které dnes najdete v každém kraji a ve kterých můžete nakupovat základní potraviny, drogerii i kosmetiku do vlastních nádob a sáčků.

Je to právě tlak zákazníků, co motivuje firmy své výrobky chytře designovat. Proto roste v posledních letech zájem nadnárodních firem o využití odpadu jako výrobní suroviny a o navrhování produktů způsobem, aby byly na konci své životnosti recyklovatelné či v mezi čase opravitelné.

Pozitivní zprávy_infobox_1

Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky, k tomu dodává:

„Ohromně mě žene kupředu neuvěřitelný zájem o téma cirkulární ekonomiky. Těší mě obrovský zápal českých firem. Podporují konec skládkování a vyvíjí perfektní technologie na recyklaci, které umožňují z bioodpadů vyrábět pohon pro skutečně zelenou dopravu do měst. Na tomto pohonu stál i náš pilot Cirkulární doprava v Brně, který se dostal až do finále Eon Energy Globe. Zmíněné společnosti doplňují recyklační firmy jako Nafigate, která bude stavět novou továrnu na recyklaci odpadních olejů a výrobu unikátních a skutečně rozložitelných bioplastů... Jednoduše mám pocit, že v oblasti životního prostředí nás čeká neuvěřitelná renesance!

Co nevidíme, cítíme

Velmi těžce se v ochraně životního prostředí řeší to, co není vidět. Ať už je to znečištění ovzduší či změna klimatu. Ačkoliv zůstávají lidskému oku skryté, zasahují do každodenního života a týkají se všech.

Od devadesátých let se nám podařilo snížit znečištění ovzduší některými látkami, a to zejména oxidem dusíku a oxidem síry. Je to dobrá zpráva především pro naše zdraví. Tyto škodliviny totiž způsobují nepříjemné dráždění očí, nosu a hrdla, problémy s dýcháním, bolesti hlavy a úzkosti. Kromě toho celkově zatěžují kardiovaskulární systém a zvyšují riziko úmrtí.

Pozitivní zprávy_2

Oxidů dusíku dnes (podle statistik z roku 2017) vypouštíme do ovzduší o 70 % méa oxidů síry o 92 % méně než v roce 1993. Omezování emisí pramení zejména z obměny aut osobní i nákladní dopravy, jakož i z rostoucího počtu vozidel na alternativní, ekologicky šetrnější pohony.

Díky změně způsobu vytápění domácností se nám od devadesátých let podařilo i přes značný nárůst spotřeby energie snížit emise prachových částic a benzo(a)pyrenu zhruba o polovinu. Prachová zrnka pronikají do dýchacích cest a průdušek, menší se usazují v průduškách, plicích a plicních sklípcích, nejmenší se dostanou až do krevního řečiště. Poškozují kardiovaskulární a plicní systém.

Pozitivní zprávy_infobox_2

Osvěta o světě?

Doba, kdy jsme měli pocit, že je náš každodenní život naprosto odpojený od prostoru, kterému říkáme příroda, pominula. Zájem o témata spojená s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny dle průzkumu Masarykovy Univerzity v Brně v posledních desetiletích vzrostl.

Téma přírody zajímá 80 % Čechů, životního prostředí pak 68 %. Většina Čechů (87 %) se v přírodě cítí dobře po všech stránkách a o trochu méně lidí (81 %) vnímá přírodní rovnováhu jako křehkou.

A s čím je podle Čechů potřeba něco udělat?

S odpady (trápí nás především jejich množství a neefektivní nakládání s nimi), se znečištěným ovzduším, s plýtváním energiemi a dalšími přírodními zdroji, se znečištěním vody a se škodlivinami v životním prostředí. Z dotazovaných je 28 % ochotno snížit svou životní úroveň v zájmu ochrany životního prostředí a 19 % nevadí ani platit mnohem vyšší ceny. Změnu klimatu vnímá jako závažný problém 88 % obyvatel.

Pozitivní zprávy_3

Čechy lze podle jejich přístupu k ochraně životního prostředí rozdělit do tří skupin. Na tmavozelené (19,4 %), světlezelené (48,9 %) a červené (31,7 %). Tmavozelení environmentální problémy sledují a jejich řešení se aktivně věnují. Světlezelení problémy vnímají jako závažné, ale chtějí, aby je za ně někdo vyřešil – třeba stát. Pouze červený segment environmentální problémy nezajímají vůbec a o jejich řešení nestojí.

O svou budoucnost se navíc začínají zajímat také studenti základních, středních a vysokých škol, kteří se účastní pátečních stávek za klima a dávají tak učitelům, rodičům, politikům a celé veřejnosti najevo, kde vnímají důležitou hodnotu.

Michal Bartoš, ředitel Centra ekologických aktivit města Olomouc, Sluňákova, a pořadatel Ekologických dnů v témže městě, to komentuje:

„V poslední době se téma ochrany přírody dostalo za hranice „zelených“ a stalo se velkým společenským fenoménem. Politici si ho také všímají. Záplava starosti o přírodu, Greta, sucho i klima. Na jejich pozadí se však stále reálně uvažuje o kanálu Dunaj - Odra - Labe, výstavbě přehrad, o záborech nejcennější orné půdy pro technologické parky (sklady), dokonce se ještě vydávají finance na meliorace. Je napínavé sledovat, kam se výraznější zájem o přírodu bude ubírat.”

Pozitivní zprávy_infobox_3

Přírodě blíž

Turistika je náš národní koníček. Do přírody chodíme často a rádi. Většina z nás (71 %) si také myslí, že bychom měli divokou přírodu chránit. Proto vyhlašujeme takzvaná velkoplošná zvláště chráněná a maloplošná chráněná území. Mezi velkoplošná zvláště chráněná území, která dnes tvoří 16 % naší země, patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Zásadními přírůstky v posledních letech jsou Národní park České Švýcarsko a CHKO Brdy.

Maloplošná chráněná území jsou rozeseta po celé republice. Rozlišujeme mezi nimi národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky. I v jejich počtu vidíme utěšený růst – oproti roku 1993 jich u nás přibylo celkem 2600.

Pozitivní zprávy_4

Protože příroda nezná hranice státu, vznikla na přelomu milénia celoevropská ochrana přírody a krajiny s názvem Natura 2000. Ta vymezuje tzv. Evropsky významné lokality s vzácnými druhy rostlin, živočichů či stanovišť a Ptačí oblasti, ve kterých stálí i stěhovaví opeřenci žijí a hnízdí. Dnes naše území čítá neuvěřitelných 1153 chráněných oblastí na více než 1 milionu hektarů. Například sousední Slovensko jich má oproti nám pouze 683. 

Právě díky ochraně přírody a přeshraniční spolupráci se do naší krajiny navrací divoké šelmy, které tu byly od pradávna doma. Jedná se hlavně o vlky, divoké kočky a rysy. Velmi vzácně se na našem území objeví také medvědice. Tato zvířata mohou pomoci nastolit rovnováhu v lese a udržovat ho zdravý, je však potřeba se s nimi naučit znovu koexistovat. Což je úkol zejména pro chovatele stád a myslivce, ale nevylučuje ani běžné obyvatele sídlící v blízkosti lesa.

Pozitivní zprávy_infobox_4

Další články