Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

KUTIL

Sluneční kolektory

Sluneční kolektor se dá vyrobit i doma – z oceli!

Projekt Miroslava Uhera dokazuje, že česká šikovnost může konkurovat moderním technologickým postupům. Vysokou spotřebu teplé vody spojenou s provozem rodinného domku vyřešil instalací dvou solárních kolektorů, které vyrobil ve vlastní dílně. A řešení na domácí solární kolektor je víc než prozaické! Miroslav Uher použil běžný ocelový radiátor.

Dalo by se říct, že všechno začalo tím, když každou letní sezónu v rodinném domku rostla spotřeba teplé vody. Práce na zahradě jí spotřebovaly tolik, že její ohřev v elektrickém bojleru byl finančně náročný. Právě tehdy padlo rozhodnutí využít k ohřevu teplé vody sluneční energii. A aby byla úspora dvojnásobná, rozhodl se majitel rodinného domku se zahradou vyrobit solární kolektor ve vlastní režii a použít k tomu součástky, které jsou běžně dostupné. Dva solární kolektory, které dnes zdobí fasádu rodinného domku, tak vznikly z běžného zdvojeného ocelového radiátoru o rozměrech 2050x600 mm. Po oddělení zbavil tvůrce kolektorů jejich původního nátěru. Ten nahradila černá barva, která obyčejný ocelový radiátor v okamžiku proměnila v účinný solární kolektor. Takto připravené solární kolektory upevnil jejich tvůrce do rámu ze dřeva na izolační vrstvu a zakryl je skleněnou tabulí.

Vznikly tak dva samostatné kolektory, které našly své místo možná trochu netypicky na stěně budovy. Důvod je ale prostý. Solární kolektory ohřívají totiž užitkovou vodu v nádrži, která je umístěná na půdě, tedy výš, než samotné kolektory. Díky tomu nepotřebuje systém žádné oběhové čerpadlo a je tak energeticky nezávislý.

Další zajímavostí je rozmístění jednotlivých kolektorů. Jeden z nich je na východní stěně budovy a druhý na jižní stěně. Důmyslné rozmístění umožňuje maximální využití kapacity obou kolektorů. Ráno a dopoledne je funkční první kolektor, přes poledne pak oba a odpoledne kolektor na jižní straně domu.

To, že je myšlenka na domácí solární kolektory plně funkční, dokazuje také to, že systém na fasádě rodinného domku funguje již šest let. V případě naplnění systému nemrznoucí kapalinou se dá systém používat k ohřevu vody i v zimě. Drobnou perličkou jsou i klasické sluneční hodiny, které doplňují dvojici kolektorů na fasádě domu a napovídají, že majitel domu má sluneční energii opravdu v oblibě.